TAK K TOMU BYCH TAKY RÁDA NĚCO ŘEKLA...

24. června 2018 v 19:39 | Besss |  O T H E R S
NovéTT. Dlouho jsem tu nebyla. Celý týden.
No, vlastně možná dokonce dva týdny... nevím. Každopádně jedno "tétéčko" už jsem, tuším, prošvihla, takže tohle si ujít nenechám.

Prý ve vlastní pasti.
Jo... jako první mi v mozku zabliká červený světýlko a vyskočí mi můj anorektickej příběh. To by se úplně bez nadsázky dalo klidně brát jako vlastní past. Něco, do čeho jsem se sama chytla.
Ale - vážně jsem si tu past nastražila sama?

Pojďme se do toho toršku ponořit.

V době, kdy jsem s tou debilitou začla, jsem měla svou první nejleší kamarádku v životě. Na jméně asi nesejde - mohla se jmenovat stejně dobře Milena jako Michala. Ale pracovně jí budeme říkat Michala.
Když se na to dívám takhle zpětně, myslím, že právě ona byla důvodem, proč se to celé stalo. Každý den jsem od ní slyšela tisíc narážek na všechny své nedostatky, krutě se bavila na můj účet a já ji - naprosto nechápu proč - úplně zbožňovala.

No - a po pár měsících... se to zvrtlo. Kamarádily jsme se s drahou Michalou něco přes půl roku, když to celý začlo.


A co tím vším chci říct?
Že pokud nejste naprostý masochista, těžko sám sobě budete strojit past, nástrahu, nebo cokoliv nepříjemného. Za vším jsou, řekněme, vnější vlivy. Někdy o nich ani sami nevíme, ale jsou tam.

Veřejnost, okolí a dokonce i média na nás vyvíjejí denodenně takový tlak, že si nejden člověk připadá jako v pasti. A mnohdy se pak mylně domnívá, že si za to může sám.


AMEN
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Think Think | Web | 24. června 2018 v 20:10 | Reagovat

Anorexie je strašně deprimující... Přeji ti hodně štěstí. A ano, společnost vyvíjí šílený tlak... a i když si člověk kolikrát uvědomuje ty různé nesmysly, které prosazuje, stejně je dodržuje ze strachu, aby příliš nevybočoval... :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama