PONDĚLÍ

21. května 2018 v 20:50 | Besss |  A L I V E
Tak, a je zase pondělí.

Ale navzdory tomu jsem dneska měla hezkej den. Myslím, že je to i proto, že jsem dokázala jít na oběd a dokonce i něco sníst. Sice mě to stálo dost přesvědčování, ale udělalo mi to moc dobře a nakonec jsem z toho měla dokonce i radost (úspěch!).
Taky se mi (snad?) povedl dnešní test, na kterej jsem se učila celej víkend... a měla jsem z něj dost vítr.
Kvůli nemoci mi dost spadly známky - z jedniček na dvojky a z dvojek na trojky - takže vysvědčení tohoto pololetí asi nebude úplně růžový, ale aspoň tenhle test mi teď může dělat radost.
A to je taky fajn.

Minulý pololetí jsem to uhrála jen na jednu trojku (aneb chemie je vražda), ale byla jsem psychicky úplně na dně. každej den jsem brečela, chtěla jsem umřít a neviděla jsem nic hezkýho, pozitivního... jen tmu a svíravej smutek. Byl to DĚS a za ty známky to FAKT NESTÁLO!

Takže jsem si naplánovala (plánuju si snad všechno...), že se tohle pololetí nebudu tolik učit, nervovat a nebudu na sebe tolik přísná. Prostě torchu větší klid. Jooo, teď mám kvůli tomu výčitky.
Ale pak si vzpomenu, jak jsem ležela zhroucená na zemi, jen jsem brečela a chtěla umřít - a hned se mi srovnaj priority.

Ehm, teda, většinou.
Někdy se mi z toho taky chce umřít a mám kvůli tomu tak tíživej pocit, až mi to drtí vnitřonosti, ale NAŠTĚSTÍ už to není každej den, jen třeba jednou týdně.

Tak vlastně můžu bejt ráda.

Nebudu nejchtřejší a ani nejnašprtanější, ale budu se mít dobře.
A dneska se mi to nějak povedlo obojí, takže díky, Pane Bože, díky moc. Dneska byl život moc krásnej.


A co vy? Jak se perete se strachem z neúspěchu? :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 23. května 2018 v 10:01 | Reagovat

měla jsem to podobně ještě, když jsem nastoupila do prváku na vysoké, první D ze zkoušky jsem tak obrečela, nemluvě o následném E... pak jsem si řekla, že asi fakt nemá cenu to řešit, věřím tomu, že se mě nikdo na známky nezeptá a teď jsem došla do stavu, kdy jsem udělala šíleně těžkou zkoušku na E a měla jsem radost, jako když jsem kdysi udělala maturitu za 5 :D človk k tomu utřízení životních priorit dospívá postupně... co se toho hroucení se týče, přesně vím, o čem píšeš... ale za to zlomené zdraví ta škola fakt nestojí ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama